Přednáška 16.3.2024 k 400. výročí příchodu Saských Lauenburků do Toužimi
Jedinečná příležitost seznámit se blíže s jedním málo známým, ale velmi zajímavým a významným šlechtickým rodem českých zemí v pobělohorském období, který se výrazně zapsal nejen do dějin Toužimi, bude v sobotu 16. března 2024, kdy v sále toužimského infocentra proběhne přednáška dr. Michala Vokurky pod názvem Sasko-Lauenburští vévodové v Toužimi. Začátek přednášky je v 15:00 hodin (sál najdete na náměstí v bývalé radnici čp. 35).
V loňském roce totiž 23. srpna uplynulo 400 let od příchodu Julia Jindřicha, vévody saského, engernského a westfálského, na toužimské panství.
Vévoda Julius Jindřich (19.4.1586 - 20.11.1665) přišel do Čech z německého Saska-Lauenburska na počátku třicetileté války, jako válečník, vlastník a velitel pluku ve službách císaře Ferdinada II. Habsburského a později jejich slavného vojevůdce Albrechta z Vladštejna. Roku 1623 získal své první panství, právě to toužimské (nuceným odkupem od českého protestantského stavovského šlechtice Kryštofa Hasištejnského z Lobkovic), které se stalo zárodkem rozsáhlého dominia, na konci třicetileté války se vypracoval mezi deset nejbohatších šlechticů v Čechách. Jeho majetky zdědil syn Julius František (16.9.1641 - 30.9.1689), kterým však tento rod v mužské linii vymírá, majetky dědí jeho dcery.
Přestože v Toužimi působil tento rod pouhých 66 let a zapsal se výrazně do dějin města i regionu, je dnešním obyvatelům města prakticky neznámý. Německý šlechtický rod, navíc katolický, nebyl mezi českými historiky zrovna lákavým tématem, a to jak v dobách českého obrození, tak za první republiky a ani za socialismu. Teprve v poslední době se tento stav pomalu mění.
Jedním z mladých českých historiků, který se začal tomuto rodu věnovat je právě Ing. Mgr. Michal Vokurka, Ph.D. (* 1992), který vystudoval české dějiny raného novověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a krajinářství a ochranu přírody na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. Po dokončení doktorátu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nyní působí jako postdoktorand v Historickém ústavu Akademie věd v Oddělení dějin raného novověku.
Ve svém výzkumu se věnuje dějinám 17. a 18. století na pozadí historické geografie. Publikoval o historické krajině, zahradách a třicetileté válce na příkladech sasko-lauenburských vévodů a bádenských markrabat, tedy dvou šlechtických rodech, které působily na toužimském panství. Publikoval řadu odborných článků a také je autorem knihy Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635-1740.